Pasažér textík

2. února 2008 v 18:51 |  Mandrage
Pasažér textík
Sedím u okna v tramvaji a nemám žádnou jistotu
o svojem postavení v tomhle životu
a ani trochu nevím a ani trochu nesvedu
činit si nároky na cokoli a v jakýmkoli ohledu
a ani neobhájím to, proč sedím v týhle tramvaji
nejradši tady jedu tak ttrochu potají.
Trosečník z baru a cílem co se rozptýlí
jak starej vagabund vezu se na kost opilí
a každý ostrůvek co někdo ohlásí
je peklo slíbený padlými nebesy
a vesmír nade mnou nad míru mojí žádosti
neschová poutníka i s jeho milostí.
Ale o to tu nejde
Život je nádhernej, hýbou se stěny
vrhnu se tonoucí do očí ženy
očí tak hlubokých jak temný krátey
spanilý klenoty, hvězdy a étery
ve vlastním vězení tak sám neschopen hovoru
plivla mi do duše s pocitem nových obzorů.
Ale o to tu nejde
Jsem jenom pasažér
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama